Hmoždinky – jejich použití a funkce

Některé materiály jsou natolik tvrdé, odolné nebo naopak nestabilní, že není možné umístit do nich ani vruty ani hřebíky. A pokud se to přece jen povede, nemusí v nich držet dlouho. Řešení v takových situacích nabízejí hmoždinky, spojovací prvky se širokou škálou možností využití. Dají se spolehlivě ukotvit nejen v sádrokartonu, dřevě a pórobetonu, ale i v dalších materiálech. Existují také univerzální hmoždinky. Vyrábějí se z nylonu a kovu.

Plastové hmoždinky   

Nejpoužívanějším druhem hmoždinek jsou natloukací hmoždinky. Jejich výhodou je snadná a rychlá manipulace. Na trhu jsou k dostání v obrovském rozsahu velikostí a rozličného provedení pro aplikaci do všech podkladových materiálů vyjma dutin. Natloukací hmoždinky jsou vlastně kompletem plastové části s kovovým vrutem již částečně zavrtaným do hmoždinky.   

Talířové hmoždinky mají jednoznačnou funkci. Díky zvětšené talířovité části jsou schopny spolehlivého zajištění polystyrenových desek přilepených k zateplovaným zdem. Ve zdech jsou fixovány zaražením speciálního trnu.

Přejít na nabídku kotevní techniky

Druhy a způsoby využití hmoždinek

  • Do cihel
  1. Do plných cihel jsou využívány expanzní hmoždinky, které se po vložení do předvrtaného otvoru roztáhnou díky dotažení vloženého šroubu nebo zatlučení trnu.
  2. Do děrovaných cihel se aplikují většinou univerzální hmoždinky, s límcem nebo bez. Nabízí se i možnost aplikace hmoždinek v podobě drátěných sítí. Ty se vpraví do nepevného materiálu, následně se do nich aplikuje chemická malta a až poté se vloží šroub.
  • Do tvárnic

Do tvárnic a kamkoli, kde selhávají klasické hmoždinky, se dají využít hmoždinky síťkové.

  • Do panelů

Na lehčí předměty, které je třeba uchytit do panelu, postačí obyčejné plastové hmoždinky, ovšem na těžké předměty je doporučováno využít kovové hmoždinky do betonu.

  • Do betonu

Do betonu je možné použít celokovové hmoždinky. Vhodné k ukotvení těžkých  prvků. Využití naleznou u pergol, zárubní, teras. Některé celokovové hmoždinky fungují stejně jako hmoždinky plastové, to znamená, že se po zašroubování kotvícího prvku ve zdi roztáhnou.   

  • Do sádrokartonu

Do sádrokartonu se používají plastové hmoždinky univerzální nebo s límcem. Často je nutné použití ještě dalšího přídavného materiálu, jako je sádra, speciální lepidlo nebo montážní pěna. Další možností jsou dutinové kovové hmoždinky, kdy se tělo prvku přitahováním deformuje na mnohoramennou kotvu uchycující sádrokarton z druhé strany.

  • Do polystyrenu

Do polystyrenu se využívají talířové hmoždinky. Ty zajišťují nejčastěji polystyrenové desky lepené k zateplovaným zdem.

  • Do dřeva

Do dřeva se využívá speciální typ talířových hmoždinek se šroubem do dřeva. Používají se k upevnění na dřevěné stavby a výplňové stavební prvky, kde plastová část hmoždinky ve tvaru talíře snižuje přenos tepla a speciální hlava šroubu brání poškození izolantu.

  • Do zárubní

Pro uchycení zárubní oken a dveří se používají turbošrouby. Tento upevňovací prvek je vyráběn z pozinkovaného hutního železa a k fixování ve zdivu nepotřebuje již žádný další prvek. Turbošrouby se uchytí v předvrtaném otvoru samořezný závitem. V závitu je spirálovitá drážka, která zamezí tomu, aby se šroub ze zdi uvolnil.

fasteneres-hmozdinky-2.jpg

Celokovové hmoždinky

Druhy a způsoby použití:

  • Dutinové hmoždinky jsou určené hlavně pro sádrokartony.
  • Pružinové sklopné nebo také jinak rozpěrné kotvy se montují nejčastěji do stropů a dutých stěn. Na šroubu jejich upevňovacího prvku jsou výklopná křidélka. Jakmile jsou křidélka ještě sklopená, protáhnou se hmoždinky otvorem, následně se pomocí šroubu dotahují, tím se křidélka roztáhnou a přitisknou se k zadní straně stěny.
  • Síťkové hmoždinky jsou vhodné do nestabilních nebo drolících se materiálů. Fixují se za pomoci chemické malty a šroubu.

DŮLEŽITÉ: Jakmile jste zvolili vhodný typ hmoždinky pro danou příležitost, je nutné vybrat ještě vhodnou velikost hmoždinky. Nezapomeňte, že průměr vrtáku se ve všech případech shoduje s průměrem hmoždinky!