Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Matice jako jeden z druhů spojovacího materiálu

Středa, 7. Říjen 2015

Matice – rozdělení podle způsobu využití

Matice anebo také matky či matičky jsou jedním z nejdůležitějších druhů spojovacího materiálu, bez něhož se neobejde žádný klasický spoj. Ovšem až společně se šroubem tvoří matice spoj. Matice bývá nejčastěji ve tvaru šestihranu a šroubuje se do vnitřního závitu šroubu. Nejpoužívanějším materiálem pro výrobu těchto spojovacích matic je nerezová ocel. S ohledem na různé formy využití jsou matice rozdělovány do několika skupin a podskupin.

  • Šestihranné, kulaté matice
  • Otevřené matice, uzavřené matice
  • Standardní: vysoké, nízké, prodlužovací matice
  • Klecové matice
  • Pojistné matice
  • Kloboučkové matice
  • Křídlové matice
  • Narážecí matice
  • Přivařovací matice
  • Nýtovací, natloukací, lisovací
  • Speciální matice (závěsné s okem, závrtné)

Samotné šestihranné matice ještě rozdělujeme do tří dalších skupin: šestihranné matice pojistné, druhou skupinu tvoří šestihranné matice přesné, nízké, dlouhé a prodloužené a ke třetí skupině řadíme šestihranné matice uzavřené.

Otevřené matice jsou mezi maticemi nejzastoupenějším typem.

Uzavřené matice jsou k dostání ve dvou základních provedeních, jako matice vysoké anebo matice nízké.

Matice klecové, nebo jinak také matice v kleci, se využívají hlavně na skříních a lištách s obdélníkovou systémovou perforací.

Pojistné matice mají sloužit především k zajištění ložisek, ale i dalších součástí na hřídelích anebo na upínacích pouzdrech.

Klouboukové  nebo také kloboučkové matice jsou specifické v tom, že se dají šroubovat pouze do výše svého závitu, neboť jsou uzavřené kloboukem.

V případě křídlových matic se jedná o typ spojovacího materiálu opatřeného metrickým závitem a dvěma velkými křídly. Dělí se na matice křídlové - německý typ a matice křídlové -  americký typ.  

Pro narážecí matice je typické, že jsou opatřeny čtyřmi vystouplými hroty a vyrobeny jsou z oceli. Speciálním druhem narážecích matic jsou narážecí matice do dřeva.

Matice přivařovací dělíme na matice se čtyřmi nebo šesti vystouplými rohy. Nejčastěji jsou využívány v ocelovém provedení a bez další povrchové úpravy.

Na nýtovací matice se blíže zaměříme v závěru článku.

Také matice závěsné s okem mají metrický vnitřní závit, z nějž vychází závěsné oko.

Závrtné matice mohou být opatřeny vnější anebo vnitřním závitem, mohou být s límcem anebo bez límce.   

Matice - rozdělení podle původu materiálu

  • ocelové
  • slitiny mědi
  • slitiny hliníku
  • nerezivějící oceli

Jako nejčastěji používaný materiál k výrobě matic slouží ocel. Jednotlivé skupiny a třídy oceli jsou označovány čtyřmístnou kombinací písmen a číslic. Písmeno označuje všeobecnou klasifikaci dané skupiny oceli. Jako příklad lze uvést písmeno A jako austenitická ocel. Po písmenu následuje jako první číslice, která označuje legovací typ oceli. Co se týče označení třídy pevnosti, pro tu jsou stanoveny poslední dvě číslice.

Matice podle použitého typu závitu:

  • s metrickým závitem
  • s metrickým lichoběžníkovým závitem (trapézový závit)
  • UNC, UNF
  • Whitworthův závit – BSW
  • Trubkový závit - G

Pevnostní třídy matic:

Od průměru 5 mm jsou matice značeny také skupinou oceli, třídou pevnosti a v případě, že je to technicky možné, jsou také označeny původem materiálu.

  • 5.6, 5.8
  • 8.8
  • 10.9
  • 12.9

Matice podle norem:

Praktické důvody využití matic jsou důvodem, proč jsou tyto spojovací materiály unifikovány a zařazeny vždy jednoznačně k určité normě.

  • DIN
  • ISO
  • ČSN

Nýtovací matice a jejich rozdělení

Nýtovací matice jistým způsobem porušují výše určená pravidla platná pro normované spojovací materiály. Jedná se totiž o druh nenormovaného spojovacího materiálu. Dalším specifikem nýtovacích matic je materiál, pro nějž je tento druh spojení používán a rovněž způsob využití. Nýtovací matice plní nejčastěji funkci pevného vnitřního závitu, a to hlavně v tenkých materiálech. Jejich ukotvení v pevném materiálu je zajištěno nýtováním, čili způsobem deformace pod tlakem pomocí hydraulického, elektrického anebo pneumatického nářadí. Nýtování však může být provedeno za jistých okolností i ručně.

Rozdělení nýtovacích matic podle původu materiálu:

  • Ocel
  • Hliník
  • Nerez
  • Mosaz
  • Monel

Co se výrobních materiálů týče, nejpoužívanějším je opět ocel, a to buďto ocel pozinkovaná anebo nerezavějící ocel. Ovšem využívány jsou i slitiny hliníku, mosaz anebo monel. V případě tohoto materiálu se jedná o slitinu niklu a mědi, která spatřila světlo světa v roce 1901. Tento materiál lze využívat v korozivním prostředí a také v prostředí s vysokými teplotami.

Rozdělení nýtovacích matic podle typu hlavy:

  • Plochá
  • Nízká
  • Zapuštěná

Výhody nýtovacích matic jsou spatřovány jednoznačně v tom, že se jsou díky nim vytvářena neztratná spojení, ovšem cenou za to jsou vyšší pořizovací náklady nýtovacích matic a také odstranění matice je obtížnější.